Řešíte-li otázku, kam na vejšku, a nejde zrovna o matfyz nebo medinu, je dost pravděpodobné, že jste se již se zkratkami OSP či TSP setkali. Co ale uvedené zkratky skrývají, jaké jsou mezi nimi rozdíly a kam se po jejich absolvování můžete dostat? To všechno vám zodpovíme v následujících odstavcích.
Obecně
Obecné studijní předpoklady (OSP nebo „óespéčka“) jsou asi ty nejznámější testy studijních předpokladů. Konají se v rámci tzv. Národních srovnávacích zkoušek, které organizuje společnost www.scio.cz, s.r.o. Testy probíhají v několika desítkách měst po celé České republice a na Slovensku.
Testy studijních předpokladů (TSP nebo „téespéčka“) jsou známé především těm, kdo se hlásí na Masarykovu univerzitu v Brně, která si je rovněž organizuje. Píšou se v Brně a Bratislavě a od loňského roku i v jiných městech ČR a SR, například v Praze, Hradci Králové, Košicích a v dalších městech.
Kam se s nimi dostanu?
Úspěšné absolvování OSP vám otevírá mnohem víc možností než TSP. Jsou totiž součástí anebo zcela nahrazují přijímací řízení na mnoho fakult po celé ČR i na Slovensku, kde se tedy používá zkratka VŠP. Nejžádanější fakulty s OSP jsou asi právnické fakulty v Praze, Olomouci, Plzni, humanitně zaměřené fakulty (FSV UK, FSS MU, FAME UTB, EF TUL a mnoho dalších).
Jak jsme již uvedli, TSP jsou součástí přijímacího řízení na většinu fakult Masarykovy univerzity. Donedávna platilo, že se testy píšou na všechny fakulty kromě Lékařské fakulty a Fakulty sociálních studií, jenže od roku 2016 mají uchazeči možnost vybrat si, jestli si jako jednu z částí přijímaček na FSS vyberou OSP nebo TSP.
Struktura
OSP jsou jakousi stálicí, co se struktury týče. Pokud jste již nějaké testy v minulosti dělali či viděli, máte velkou výhodu. Je pravdou, že se struktura před několika lety několikrát mírně změnila, ale ustálila se na čtyřech oddílech, a to verbálním, numerickém, logickém a argumentačním. To však dnes již neplatí! Od letošního školního roku budou mít óespéčka pouze dva oddíly – verbální a analytický! Na druhou stranu se pod touto na první pohled revoluční změnou neskrývá nic zcela zásadního. Neobjeví se žádné nové typy úloh a skoro všechny stávající nadále zůstanou. Nový počet otázek je 66, v každém oddílu po 33. Velkou výhodou OSP i nadále bude to, že ve všech oddílech najdete stejné typy úloh, a proto je vhodné se na ně připravit a zrychlit a zefektivnit své postupy.
TSP měly dlouhou dobu ustálenou podobu, ale v roce 2015 se i tento test částečně otřásl v základech. Dříve bylo standardních 10 otázek v každém ze sedmi oddílů, dohromady tedy, ano počítáte správně, 70 otázek. Jenže pak si v Brně řekli, že by tam měli rádi nějaké úlohy v cizím jazyce, a proto angličtina/francouzština/němčina/španělština dostala přednost před symbolickým myšlením, které skončilo v propadlišti dějin. Dnešní podoba TSP je však taková, že test má 6 oddílů a celkem 10 otázek je v angličtině – ano, už nelze vybírat jazyk, ale rovnou máte angličtinu. Jsou šance neangličtinářů ztracené? Jsou menší, ale ztracené rozhodně ne, i když v angličtině neřeknete ani slovo. Pořád totiž zbývá v testu 50 otázek a k percentilu 100 zpravidla stačí mít mírně přes 30 bodů. Dohromady je v testu tedy 60 otázek v oddílech či subtestech nazvaných jako verbální, numerické, analytické, kritické myšlení, kulturní přehled a prostorová představivost.
Zajímají vás další detaily k těmto testům – bodování, strategie, příprava, čas? Nebo chcete vědět, jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Sledujte náš blog a brzy se dozvíte více!
