Akademická ředitelka společnosti Tutor Jana Pácalová k tématu rušení víceletých gymnázií:
Poslední dobou se opět začíná častěji hovořit o možném rušení víceletých gymnázií. Diskutuje se o tom i v rámci expertního týmu ministerstva školství, který připravuje novou vzdělávací strategii do roku 2030. Slýcháme mimo jiné argument, že víceletá gymnázia přispívají k nerovnosti ve společnosti. Ostatně není to za uplynulých 30 let poprvé, kdy se taková debata vede.
Pojďme si nejprve shrnout fakta. V Česku je 340 víceletých gymnázií a studuje na nich zhruba 12,5 procenta populačního ročníku. V Praze je to ovšem 25 procent, v Jihomoravském kraji 14 procent (hlavně kvůli Brnu), naopak v Ústeckém, Zlínském či Libereckém kraji jen 8 procent populačního ročníku.
Když byla po revoluci víceletá gymnázia obnovována (zrušili je komunisti po převzetí moci), plánovalo se, že budou určena skutečně jen pro několik procent nejtalentovanějších dětí. Podobně to mimochodem fungovalo za první republiky, kdy na gymnáziích studovala dokonce pouze 2 procenta dětí.
Zmíněný plán se, jak je vidět z čísel, v některých krajích daří víceméně naplňovat, zato hlavně ve velkých městech (Praha, Brno) se situace poněkud vymkla z rukou. Pokud z páté či sedmé třídy odejde čtvrtina dětí, pak skutečně začíná platit argument odpůrců víceletých gymnázií, že ze základních škol pak mizí motivace a absence tahounů třídy je výrazně cítit.
Přesto s rušením víceletých gymnázií nesouhlasím. Ano, pojďme je nadále nerozšiřovat. A snažme se je případně vrátit do mantinelů několikaprocentní školy pro ty skutečně nejšikovnější a nejtalentovanější žáky, pro které by byla běžná základní škola kontraproduktivní, protože by se tam nudili a stagnovali by tam.
Ale nerušme něco, co se osvědčilo a co rodiče zjevně chtějí. Ostatně glajchšaltování jsme si za minulého režimu užili dost. Raději se zaměřme na zvyšování kvality druhého stupně základních škol, aby děti neměly důvod prchat jinam a aby rodiče neusilovali o odchod svých dětí ze základních škol na víceletá gymnázia.
