Pouhá čtvrtina žáků a studentů hodnotí současný režim výuky, která probíhá již přes dva měsíce formou online hodin či úkolů v e-mailech, jako lepší než chodit do školy. Šedesáti procentům více vyhovuje klasická školní docházka, zbylým patnácti procentům přijdou obě možnosti jako rovnocenné. Vyplynulo to z našeho průzkumu, který jsme provedli na reprezentativním vzorku žáků a studentů ze všech krajů ČR a všech typů škol.

Výběr dalších zajímavých zjištění z průzkumu:

Polovina učitelů i během vzdálené výuky známkuje klasickými známkami, další pětina pak převážně slovním hodnocením, které od začátku doporučuje i MŠMT.

Dvě třetiny žáků vnímají, že jim současná situace přinesla i něco pozitivního.

15 procent žáků nemá doma pro online výuku dostatečné technické vybavení a čtvrtina žáků pro ni doma nemá dostatečný klid.

60 procent žáků současnou situaci vnímá jako problém ovlivňující kvalitu jejich studia a vzdělávání.

Žáci a studenti velmi často jako negativum online výuky uváděli technické problémy s obrazem či zvukem či ne zcela přehlednými či funkčními aplikacemi.

U více jak čtvrtiny žáků za celou dobu ani jednou neproběhla online výuka přes videokonferenci či audiokonferenci.

44 procent žáků by se chtělo vrátit do školních lavic ještě před prázdninami.

„Každého učitele musí potěšit, že by se tolik dětí raději učilo ve škole než online a že řada dětí uváděla že jim vedle kontaktu se spolužáky a kamarády nejvíce chybí právě přímý kontakt s jejich učiteli a osobní přítomnost při vysvětlování látky. Na druhou stranu je z průzkumu zjevné, že minimálně polovina učitelů má s online výukou problémy. A to jednak po technické stránce, ale hlavně mnozí nejsou schopni online výuku naplnit smysluplně a žáky či studenty aktivně zapojit,“ komentuje výsledky průzkumu naše expertka na vzdělávání Jana Pácalová.

„Kladné body zjevně získávají učitelé, kteří pro děti vymyslí nějakou zajímavou aktivitu typu natáčení videí v angličtině, vytvoření divadelního scénáře na zadané téma, online slepé mapy v zeměpise či kreativních testů a doplňovaček v dalších předmětech. Žáci a studenti naopak nelibě nesou, když musí během vzdálené výuky například jen dělat výpisky z učebnice do sešitu, panuje chaos v zadávání úkolů nebo se učitelé mezi sebou nezkoordinují,“ dodává Jana Pácalová.

Vzorně dle výsledků průzkumu zafungovali rodiče a jejich podpora. Pouze necelých pět procent žáků uvedlo, že je rodiče během vzdálené výuky nepodporují a nepomáhají jim, i když by to potřebovali. Děti jsou nyní také běžně nebo alespoň občas v kontaktu se spolužáky, pouze sedm procent respondentů uvedlo, že nikdy.

Průzkum probíhal v první polovině května a zúčastnilo se ho 400 respondentů od páté třídy až do maturity, ze všech typů škol.

Vybrané příklady odpovědí na otevřenou otázku ohledně konkrétních pozitivních příkladů z online výuky:

Míváme zajímavá, tvůrčí zadání z občanské výchovy a českého jazyka. Kromě předepsané tematiky probíráme i aktuální věci, problémy. Pracovali jsme například s fake news (hoaxy), nebo třeba s tématem plýtvání jídlem.

Testy formou her

Výuka pomocí křížovek

Nemusím vstávat tak brzo a výuka netrvá dlouho, některé úkoly jsou zábavné.

Nejvíce mě bavila online výuka z fyziky, s paní učitelkou byla sranda a hodně si toho zapamatujeme.

Určitě se mi líbí způsob učení na anglickou konverzaci… Víceméně točíme videa na dané téma výuky, na způsob štafety (například paní učitelka si vybere žáka/žákyni a zeptá se na nějaké otázky v daném tématu výuky… Žák/žákyně odpoví na kameru a následně se zeptá dalšího spolužáka/spolužačky.).

Když jsme neměli co dělat, udělali pro nás program s komiksy (bylo to fajn) vytvářeli jsme si herbář, lisovali a pak nalepovali na papír květiny.

Nikdo se nikomu nesměje. Mám vše po ruce, učitelé se věnují každému; připadá mi, že mají na nás víc času. Nemusím brzo vstávat a když je hnusně nikam chodit. Je to moc fajn.

Nemáme konečně 10 stran na učeni na písemky do přírodky, zemáku a podobné předměty, bylo to na hlavu.

Mně stačí, když má učitel dobře připravenou online hodinu (různé prezentace, obrázky, ukázky…), potom ta hodina nemusí být ani nějak dlouhá a dá se z toho něco zapamatovat.

Paní učitelka češtiny udělala malé skupinky po pěti lidech a probírá s námi vypracované úkoly. Vysvětluje, kde jsme udělali chybu a jak to má být správně. Je to fajn.

V angličtině jsme měli takové doplňování na čas, soutěžili jsme se spolužáky, kdo to bude mít nejrychleji hotové.

Vybrané příklady odpovědí na otevřenou otázku ohledně konkrétních negativních příkladů z online výuky:

Hodně učitelů si myslí, že jejich předmět je náš jediný předmět a dávají nám neúměrný počet úkolů.

Změnila bych přístup učitelů, protože my nemáme žádné online hodiny, které bychom s nimi potřebovali, a i když jsme je prosili, tak se nic moc nestalo.

Online hodiny nebyly zajímavé a nic jsem se nenaučil

Velké zmatkování, nepřipravenost, nedostatečná technika

Někdy zlobí zvuk, někteří spolužáci si nezapnou kamery

Někteří starší učitelé mají problém s tím, že neumí zacházet s moderními technologiemi. To pak online výuka není možná.

Časový limit, špatné připojení, domácí neklid, který nejde ztišit (neklid u ostatních spolužáků), překřikování se (ve třídě je to alespoň srozumitelnější). Pak technické problémy.

Nemůžeme si s učiteli promluvit o tolika věcech a nemůžeme to probrat tak dopodrobna.

Přečti 10 stránek a udělej zápis :-(

Nedodržování rozvrhu, učitelé posílali úkoly bez koordinace, 3-4 dny nic a pak najednou 5 úkolů. Měli jsme hodiny přes internet jen z dvou předmětů… Zbytek jen posílání úkolů…

Máme už stovky mailů a každý učitel ukládá učivo jinam. Je v tom hrozný bordel a škola to odmítá řešit.

Štve mě to, že toho dávají hrozně moc. V prezentaci nám poslali 3 stránky plné textu a my jsme to museli přepsat do sešitu.