Nerozhodli jste se ještě, na jakou vysokou školu se hlásit? Nebo váháte nad více obory? Naše akademická ředitelka Jana Pácalová pro vás připravila několik rad a doporučení.

Zamyslete se, co vás nejvíc baví na střední škole

Bohumil Hrabal sice na gymnáziu z češtiny propadal, ale jinak lze z vašich oblíbených předmětů na střední škole poměrně spolehlivě určit směr, který by vás do budoucna mohl bavit. Případně se inspirujte svou mimoškolní zájmovou činností a kroužky. Počítejte ale s tím, že na vysoké škole se jde opravdu do velké hloubky, takže nyní sice můžete milovat angličtinu nebo latinu, ale za rok na filozofické fakultě projde tato vaše láska zátěžovým testem v podobě předmětů jako lingvistická propedeutika nebo fonetika a fonologie. A podobné je to i u jiných oborů.

Projděte si studijní plány

Řada studentů se při výběru řídí jen povrchními dojmy o daném oboru nebo například jeho společenskou prestiží. V prvním semestru pak bývají často zklamáni, protože jsou zavaleni teorií nebo měli jinou představu o skladbách přednášek, cvičení či praktik. Proto neudělejte stejnou chybu a pečlivě si projděte studijní plán daného oboru a sylaby jednotlivých předmětů. Většinou jsou k dispozici na webu fakulty. Také se podívejte na profily vyučujících, zajděte přímo na danou školu nasát atmosféru a navštívit některou přednášku. Kromě toho může pomoci promluvit si s některým současným studentem nebo s absolventem daného oboru. K zahození není ani návštěva dne otevřených dveří.

Jakou máte šanci se na školu dostat?

I tento faktor byste samozřejmě měli vzít při výběru v úvahu, byť dostat se v Česku na vysokou školu je dle statistik rok od roku jednodušší a letos celkově neuspěje jen zhruba patnáct procent studentů. Pokud ale zvažujete lékařské fakulty, práva nebo umělecké školy, rizika neúspěchu dramaticky rostou. Každopádně vám můžeme doporučit naše přípravné kurzy, které výrazně zvýší šanci, že u přijímacích zkoušek uspějete.

Podívejte se na žebříčky

Dobrým vodítkem pro výběr vysoké školy mohou být různé žebříčky. Jak ty globální, tak české. Například žebříček QS World University Rankings každoročně hodnotí tisícovku nejlepších světových vysokých škol. Figuruje zde hned devět českých zástupců. Na internetu pak snadno naleznete alespoň platové žebříčky absolventů jednotlivých vysokých škol, respektive oborů. A projít si můžete také žebříček nezaměstnanosti absolventů.

Chcete být jeden z tisíce, nebo si tykat s učiteli?

Důležité je také to, jaká atmosféra na vysoké škole by vám více vyhovovala a zda chcete studovat v metropoli, nebo spíše v některém klidnějším krajském městě. Na velkých univerzitách v Praze či v Brně si vás vysokoškolští pedagogové nemusí zapamatovat ani po pěti letech studia a celou dobu budete jen součástí davu. Na druhou stranu zde můžete získat cenné kontakty do pozdějšího pracovního života a prestiž známé univerzity také není v životopise k zahození. Na menších vysokých školách naopak nebývá výjimkou mnohem přátelštější atmosféra a individuální přístup, někde si učitelé se studenty dokonce tykají. Zvažte také studentský život a ubytování v jednotlivých městech.

Pozor na kombinované studium

Řadu studentů láká kombinované studium, dříve nazývané dálkové. Vyberou si ho s představou, že budou mít spoustu volného času. Neuvědomí si ale, jak důležitou roli zde hraje samostudium, které vyžaduje železnou disciplínu. Hodně studentů proto kombinované studium hned v prvním semestru opouští. Další nevýhodou je, že studenti této formy studia nemají většinou nárok na ISIC, na koleje, na ubytovací stipendium a další výhody.

Jeden obor na více fakultách v jednom městě

V takovém případě si dejte dobrý pozor, kam se hlásíte. Byť se obor jmenuje stejně, zaměření a poměr praxe versus teorie mohou být dosti odlišné. Kupříkladu takovou fyzioterapii najdete v Praze a středních Čechách hned na několika vysokých školách. Na lékařských fakultách s jasně zdravotním zaměřením; na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, kde je kladen důraz na léčebně přístrojová zařízení; a na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, kde hraje prim sportovní fyzioterapie. Nebo dvě pražské politologie – koho zajímá spíše politická filozofie, měl by zamířit na Filozofickou fakultu UK, koho například geopolitika nebo komparativní politologie, ten bude spokojenější na Fakultě sociálních věd UK. Pokud si tyto informace u svého vysněného oboru předem detailně nezjistíte, již v prvním semestru toho můžete hluboce litovat.