Letošním maturantům na stylu výuky na střední škole nejvíce vadí, že je výuka příliš výkladová, málo interaktivní a místo vědomostí podstatných pro život je kladen důraz na memorování přehnaného množství teoretických informací.
Mezi dalšími problémy maturanti zmiňovali systém známkování, malou kompetenci některých učitelů či nutnost nosit i v devatenácti letech omluvenky od rodičů. Vyplynulo to z průzkumu naší společnosti Tutor, který se uskutečnil mezi 548 maturanty všech typů škol z různých regionů České republiky.
Z dvojice český jazyk – matematika má 60 procent letošních maturantů raději český jazyk, 36 procent matematiku. Na otázku, zda se během studií naučili „učit se“, odpovědělo 55 studentů maturitních ročníků kladně, 44 procent záporně. Zajímavé je, že velmi podobně vycházely u těchto dvou otázek odpovědi u studentů gymnázií i středních odborných škol.
„Výsledky průzkumu napovídají, že studenti potřebují a chtějí jiný způsob výuky, než jaký je nyní na středních školách realizován a kterým nejspíš prošli i jejich rodiče. Studenti zjevně přemýšlejí o tom, co jim vzdělávání dává pro jejich budoucí život, a byli by dobrými a užitečnými partnery v diskusi nad cíli vzdělávacích strategií. A pokud má téměř polovina maturantů dojem, že se za třináct let školní docházky nenaučili učit se, měli bychom se nad tím vážně zamyslet,“ komentovala závěry průzkumu Miluše Vondráková, akademická ředitelka společnosti Tutor a odbornice na vzdělávání.
Průzkum se zaměřoval i na motivaci pro výběr vysoké školy. Téměř polovina maturantů uvedla, že již mají představu o svém budoucím kariérním uplatnění a vysokou školu vybírají podle toho. Pětina si pak vybírá spíše podle předmětů, které je nejvíc baví na střední škole. Zbytek se rozhoduje podle jiného kritéria nebo se na žádnou vysokou školu nehlásí. Pouhá 2 procenta studentů uvedla, že nejdůležitějším vodítkem při výběru vysoké školy je pro ně názor rodičů.
Letošní maturanti byli dále dotázáni, z jakého předmětu mají u maturity největší obavy. Nejvíce, 34 procent, jich uvedlo český jazyk. 21 procent pak matematiku, 20 procent cizí jazyk a 26 procent některý jiný předmět, včetně odborných předmětů na středních odborných školách a všeobecně vzdělávacích předmětů na gymnáziích. Je však třeba vzít v úvahu, že z českého jazyka maturují povinně všichni, kdežto například z matematiky (zatím) nikoliv.
79 procent maturantů uvedlo, že chodí alespoň občas na brigády (mezi gymnazisty dokonce 87 procent). 20 procent studentů maturitních ročníků na brigády nechodí.
A jak jsou na tom maturanti ve svých přibližně devatenácti letech s životním štěstím? 66 procent z nich se cítí dlouhodobě šťastných, 28 procent nikoliv, 6 procent si není jistých. Mezi gymnazisty je dlouhodobě šťastných dokonce 80 procent studentů.
„Pokud je v devatenácti letech dlouhodobě šťastných pouze 66 procent lidí, kteří jsou na začátku svého dospělého života, vypovídá to něco i o stavu naší společnosti,„ uzavřela Vondráková.
