Dostat se na vysokou školu je v Česku stále jednodušší.
Z více než 90 tisíc přihlášených letos uspělo rekordních 84 procent, kdežto například v roce 2012 to bylo 75 procent, a v roce 2002 dokonce jen 62 procent přihlášených. Vyplývá to z naší analýzy, která vychází z čísel zveřejněných v těchto dnech MŠMT a jednotlivými univerzitami. Vůbec nejtěžší letos bylo uspět u přijímaček na umělecké vysoké školy, dále na Ostravskou univerzitu a na Univerzitu Karlovu. Z jednotlivých oborů pak nejmenší šance na přijetí panovala na lékařských fakultách, kde slavil zhruba jen každý čtvrtý přihlášený. Naopak řada soukromých vysokých škol přijala úplně všechny uchazeče.
„Postupně vznikla řada nových vysokých škol, fakult a oborů, zároveň rok od roku klesá počet maturantů. Proto se tak zvýšila šance dostat se na vysokou školu. Zdá se to jako dobrá zpráva, musíme ovšem zvážit, kde leží hranice devalvace vysokoškolského vzdělání jako takového,“ komentovala výsledky analýzy akademická ředitelka společnosti Tutor Jana Pácalová.
„Praktické dopady zmíněných čísel vidíme i v našich kurzech. Zájem o pomaturitní jazykové studium logicky stagnuje, protože se na něj hlásí většinou ti, kteří se nedostali na žádnou vysokou školu. Zato je hodně zájemců o přípravné kurzy k přijímačkám na lékařské fakulty, kam je pořád ještě velmi těžké se dostat,“ dodává Pácalová.
Někteří přihlášení uspěli u více příjímacích zkoušek. Každý uchazeč byl totiž přijat průměrně na 1,4 vysoké školy. Více než pět procent studentů se pak na podzim zapsalo na více než jednu vysokou školu.
V rámci Univerzity Karlovy bylo letos vedle zmíněných lékařských fakult nejtěžší dostat se na práva (uspělo 27 procent přihlášených) a FTVS (31 procent). Někoho může překvapit, že u některých jiných univerzit figurovaly na prvních místech tohoto žebříčku pedagogické fakulty. Například na Jihočeské univerzitě (60 procent přijatých na PedF, 73 procent na celou univerzitu). Nebo v Hradci Králové (53 procent PedF, 67 procent celá univerzita).
Analýza společnosti Tutor se rovněž zabývala tím, kolik procent přijatých na danou školu se na ni nakonec také zapsalo. Tento faktor může ukazovat preference při výběru univerzit a prestižnost jednotlivých škol. Nejlépe si vedla Vysoká škola ekonomická v Praze (94 procent). Univerzita Karlova (91 procent) v tomto ohledu porazila svou tradiční rivalku Masarykovu univerzitu (74 %). To potvrzuje i další statistika: na UK i na MU zároveň se letos dostalo 782 přihlášených. Z nich se ve finále zapsalo pouze na UK 500 studentů a pouze na MU 167 studentů.
