Bude se vaše dítě hlásit z 5. nebo z 9. třídy na gymnázium? Případně na jinou střední školu? Pak se nevyhnete takzvaným jednotným přijímacím zkouškám, které centrálně připravuje stát. Jak se na ně připravit? Co nepodcenit? O tom mluví ve článku níže mluví naše expertka na vzdělání a školství Miluše Vondráková.

Kdy by se měly děti začít na přijímací zkoušky připravovat?

Rodičům bych doporučila, aby svým dětem pomohli rozvrhnout přípravu v čase. Je důležité připravovat se celého půl roku v daném školním roce, kdy se konají přijímací zkoušky. Vaše dítě to uklidní, bude si pak příslušnými znalostmi jisté, nepůjde jen o mělké učení, kdy člověk nabyté znalosti velmi rychle zapomíná. Také se nevyplácí podcenit opakování a spirálovitou přípravu, kdy se na základní upevněné znalosti nabalují rozšiřující informace, poznatky navíc a procvičováním se získává jistota v dílčích postupech.

Měla byste nějakou praktickou radu, jak konkrétně samotnou přípravu pojmout?

Pozor na to, že je velký rozdíl mezi přípravou a doučováním. Mít všechno důležité učivo v malíčku jistě pomůže, ale cílená příprava přímo na konkrétní podobu testů v rámci jednotlivých přijímacích zkoušek je také velmi podstatná. Zvažte, zda vaše dítě zvládne přípravu samo, nebo bude lepší zvolit přípravný kurz. Určitě pomůže podívat se na testy z minulých let, objevují se tam každý rok podobné věci.

Takže pomůže vyplnit si zkušebně několik testů?

Ano, testy s dítětem několikrát vyzkoušejte nejen kvůli orientaci v obsahové části a taktice vypracovávání jednotlivých úloh, ale i kvůli tréninku načasování. Také rozvíjejte čtenářskou gramotnost dítěte, jeho logické myšlení, procvičujte vhled do matematických úloh a chápání formulací zadání testových otázek. Je to podstatná část přípravy, nestačí jen stále dokola počítat příklady nebo psát diktáty. Samotné drilování učiva k úspěchu u přijímacích zkoušek rozhodně nestačí.

Na jaké typy úloh bývají nejvíce zaměřené testy z českého jazyka a matematiky?

Co se týče testu z českého jazyka, důležitý tam není jen pravopis, ale hlavně poměrně rychlé čtení s porozuměním a s ním spojené pochopení textu a orientace v něm, nalezení informací a práce s nimi. To se určitě vyplatí hodně procvičovat. V matematické části testu se pak objevuje hodně příkladů na logiku, schopnost analýzy zadání a schopnost správně formulovat odpovědi. Cvičte s dítětem vhled do matematických úloh, tedy pochopení toho, co se po něm v dané úloze chce, s tím mají děti často velké problémy. I geometrie bývá často kámen úrazu. Mnoho bodů děti často ztrácejí také nepozorností. Je tudíž vhodné procvičovat rovněž schopnost koncentrace na momentální výkon a schopnost si po sobě práci podle zadání zkontrolovat.

A jak se chovat v samotný den přijímacích zkoušek?

Je důležité, aby rodiče dali dítěti najevo pozitivní podporu ve stylu: „Udělal jsi, co jsi mohl, jdeme na to, dobře to dopadne.” Nehledat berličky ve smyslu “Když to neuděláš, nic se neděje.” – pro podvědomí dítěte takové konstatování už znamená určité oslabení. Také respektujte potřeby a přání svých dětí. Pokud si dítě nepřeje, abyste ho na přijímací zkoušky doprovázeli, pochopte to. Nabídněte svou podporu, ale její formu nechte na nich, dodá jim to potřebné sebevědomí.

Co byste poradila přímo dětem?

Ať si dají den dva před samotnou zkouškou pauzu v přípravě a odpočinou si, nemá cenu snažit se něco dohnat na poslední chvíli. Pokud si bude dítě zkoušet test ještě večer před zkouškou, tak vlastně jen zjistí, co všechno mu nejde a vyvolá si tím zbytečný stres, který ovlivní psychickou rovnováhu v den zkoušky. Důležité je, aby se děti dobře vyspaly, včas vstaly a nasnídaly se. Rodiče by pak měli počítat s dostatečnou časovou rezervou na dopravu a případné nepředvídatelné okolnosti, které mohou v den zkoušky ráno nastat.

S čím mají děti problémy při samotném testu?

Nejhorším problémem bývá zbytečná panika. U jedné otázky děti zazmatkují a nevědí jak dál. Pokud nemají natrénovanou taktiku, jak neztrácet čas nad úlohou, která se jim nedaří, vyvolaného stresu už se potom nezbaví a nezvládnou ani úlohy méně náročné. Také pozor na čas, není ho moc a nácvik časování patří k přípravě. Nejlepší je postupovat otázku po otázce. Pokud nevím, tak danou úlohu vynechat, nenechat se rozhodit a pokračovat dál s tím, že pokud bude čas, k úloze se mohu vrátit, a především si nechat trochu času na celkovou závěrečnou kontrolu, při které je možné odhalit chyby z nepozornosti, a získat tak pár cenných bodů navíc.