BeFeLeMe, pes se veze. S touhle říkankou se potkal na prvním stupni každý. Obojetné souhlásky jsme se díky ní naučili jako nic. Pamatujeme si je dodnes a vlastně nám to ani nepřijde zvláštní. Však přesně takhle by měly fungovat mnemotechnické pomůcky: Že si nejen po letech, ale především u důležitého testu vzpomenete na informace, které byste jinak do hlavy nedostaly.

Díky mnemotechnickým pomůckám do paměti propíšete i jinak těžko zapamatovatelná data nebo abstraktní pojmy. Některé dokonce obsahují i složitější fyzikální vzorce.

Což takhle z hlavy vysypat vzácné plyny z periodické soustavy prvků, hm? Pokud budete spoléhat jen na abstraktní paměť, může to být dřina. Ale když je schováte pod trošku bláznivou říkanku „Helena nechtěla s arogantním králem Xenofonem randit“, vysypete helium, neon, argon, krypton, xenon a radon jako nic. Mimochodem, podobnými říkankami se můžete naučit celou periodickou tabulku pěkně po sobě.
Ale zpátky k mnemotechnickým pomůckám. Jsou vlastně takovým lepidlem na informace – kdy díky vaší představivosti a fantazii drží pohromadě původně úplně abstraktní pojmy.
Skvělým „fíglem“ pro lepší učení je i Skečnouting: Začněte si poznámky kreslit. Zapamatujete si víc a zlepšíte koncentraci

Mimochodem, právě s abstraktními pojmy, hesly, čísly a daty má naše paměť největší problém. A naopak nejsnáze si zapamatujeme obrazy, pocity a příběhy. A právě téhle vlastnosti naší paměti využívají mnemotechnické pomůcky. Čím bláznivější příběh, případně větu vymyslíte, tím spíš si důležitou informaci zapamatujete.
Tady jsou nejčastější případy toho, jak mnemotechnickou pomůcku vytvořit.

Pokud máte vizuální paměť, zvýrazňovač je fajn pomůcka. Na dlouhá čísla je ale i on krátký.

Akrostich

Akro…co? Akrostich! Tím je třeba výše zmíněná věta o Heleně, které se nechtělo na rande. Akrostich vzniká tak, že počáteční písmeno nebo slabika slova, verše, řádku tvoří základ ukryté informace.
Populární akrostichy:
Když se vám nedaří zapamatovat si pořadí římských číslic, pomůže věta „Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města“.

Výzva „Šetři se, osle“ zase ukrývá rovníkový poloměr Země. Tedy hodnotu 6 378 kilometrů.

A když si zapamatujete větu „Kubo, hajdy pod koryto, jde Majka!“ máte v malíku souostroví Velké Antily (Kuba-Haiti-Portoriko-Jamajka). Byť tady by jazykovědci zdvihali prst, že nejde o 100% akrostich.

Mimochodem, v nedávné době s akrostichem kouzelně zapracoval Terminátor Arnold Schwarzenegger, který odmítl podepsat jistou dohodu a první písmena na řádcích vysvětlujícího dopisu dala dohromady okřídlené spojení F_ck you. Náhoda? Nemyslíme si.

Akronym

Pokud je pro vás tvorba akrostichu „vyšší dívčí“, akronym byste zvládnout mohli. Vzniká tak, že důležité informace ukryjete do počátečních písmen jednoho slova. Typickým a často používaným akronymem je třeba slovo „DEKA“, ve kterém jsou ukryté všechny vitamíny rozpustné v tucích.
Jak na čísla?
Na čísla můžete jednak pomocí akrostichů, ale existují i další způsoby, jak si zapamatovat číselné řady. Oblíbená je metoda číselných tvarů. Každému číslu přiřadíte konkrétní tvar (8 jsou pouta, 5 třeba židlička, 0 vypadá jako vajíčko…) a pak si číselný údaj, který si potřebujete zapamatovat, promítnete jako příběh, v němž hlavní role hrají zmiňované zvizualizované číslice.

Pište rukou: Víc si zapamatujete a budete kreativnější

Pro mnemotechnické pomůcky platí to stejné, co pro taháky. Nejlepší je vlastní!

A třeba k zapamatování si čísla pí, včetně devíti čísel za desetinnou čárkou, pomůže další „chytrá“ věta: Sám u sebe v hlavě magického pí číslic deset mám. Počet písmen v každém ze slov odpovídá číselné hodnotě. V tu ránu víte, že pí je 3,141592653 a nic vám nebrání trošku si šplhnout u matikářky.

Loci metoda

Tohle už je „pro starší a pokročilé“, ale proč to nevyzkoušet, že? Pokud potřebujete do paměti naskládat co nejvíc informací, můžete si pomoci takzvanou metodou loci. Její princip je jednoduchý na pochopení, ale už náročnější na precizní provedení. Když ji ale ovládnete, s trochou nadsázky řečeno získáte klíč k zapamatování si všeho, co si zamanete. Alespoň to tedy tvrdí její propagátoři.
Princip spočívá v tom, že si vyberete cestu místy, které velmi dobře znáte. A na výrazné body na této cestě umístíte informace, které si chcete zapamatovat. A pak už „stačí“ místy v paměti projít a příslušné informace si vybavit.
A pozor: Platí tady, že lépe si zapamatujete mnemotechnické pomůcky vlastní než převzaté. Ostatně, to stejné platí i u taháků.