Přečtěte si komentář Miluše Vondrákové, akademické ředitelky společnosti Tutor k aktuálnímu tématu soukromých škol.

Skupina senátorů čerstvě podala stížnost u Ústavního soudu kvůli tomu, že ministerstvo školství brání vzniku soukromých škol. Myslím, že tato stížnost je zcela oprávněná. A je smutné, že se takový problém musí řešit až u nejvyšší instance, místo aby o něm ministerstvo iniciovalo debatu s veřejností a odborníky.

Ještě před třemi lety resort školství z padesáti tří žádostí o zřízení soukromých základních škol zamítl jenom šest. Před dvěma lety už bylo z padesáti jedna žádostí do rejstříku zapsáno jenom devatenáct soukromých škol. A vloni bylo odmítnuto dvacet tři žadatelů ze čtyřiceti osmi. Za poslední dva roky tedy zjevně nastal ostrý zlom, ministerstvem zdůvodňovaný „dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy“ a dostatečnou kapacitou státních škol v daných regionech, tudíž není z jeho pohledu důvod podpory a tedy registrace nových škol soukromých.

Nastavit jasné parametry

Některé ze státních škol jsou jistě velmi kvalitní, řízené špičkovými řediteli a jejich kapacita zájmu rodičů nestačí. Jenže jiné zejí prázdnotou a rodiče tam své děti nechtějí dávat. A dobře vědí proč. V takovém případě pak hledají alternativu a když ji nenajdou, často iniciují právě založení soukromé školy. Ale ministerstvo se rozhodlo vystavit jim stopku. Opravdu si myslíme, že kvalitního vzdělávání dosáhneme, když zadusíme konkurenci a děti naženeme do škol, které mají špatnou pověst?

Není lepší soukromé školy šmahem neodmítat, ale raději nastavit jasné parametry, které musí splňovat? V tomto má ministerstvo historický dluh. Kritériem by neměla být „prokázaná potřeba“ podle naplněnosti státních škol v daném regionu, jak to nyní uplatňuje resort školství. Ale spíše kvalitativní faktory jako perfektně zpracovaný školní vzdělávací program a špičkové zajištění materiálního a odborného zázemí včetně dobrých učitelů. Pokud toto žadatel splní, není přece důvod mu licenci neudělit. Taková nová soukromá škola bude znamenat zdravou konkurenci pro stávající státní školy a ať pak rodiče a jejich děti hlasují „nohama“ a mají možnost se rozhodnout pro školu, která je z jejich pohledu skutečně kvalitní.

Dobré státní školy – a jsou jich spousty – s tím nebudou mít problém, žádný odliv žáků jim nehrozí. A ano, o ty nekvalitní pak bude ještě menší zájem než doposud. Alespoň bude o to větší důvod jejich problémy řešit a netvářit se, že se nic neděje, když má některá škola dlouhodobě negativní zprávy školní inspekce a každý rok se na ni hlásí méně a méně žáků. Pokud se ministerstvo ohání snahou nemrhat finančními prostředky, pak je tedy raději vložme do nadějné soukromé školy se skvělým projektem i učiteli než do státní školy, která selhává.

Neignorujme alarmující signály

Samozřejmě že ideální stav by byl, aby špičkové a kvalitní vzdělání poskytovala stávající síť státních škol. Ale zjevně tomu tak ve všech případech není. Jednak tedy dejme prostor školám soukromým a jednak se soustřeďme na maximální zkvalitnění škol státních. Začít můžeme třeba normativy na třídu. Jistě ničemu nepomáhá, že za standard naplněnosti třídy je ministerstvem považováno třicet dětí, a to v době, kdy rodiče požadují maximálně individuální přístup. Pokud normativy snížíme, spíše to ředitelům umožní nastavit podmínky tak, jak to dětem i rodičům vyhovuje, a ti tak budou mít o důvod méně hledat alternativy. Další věcí je samozřejmě navýšení platů učitelů na státních školách, reforma pedagogických fakult, motivace kantorů, kteří učí v souvislostech, a tak dále. Aktivity v jakékoliv z těchto oblastí státním školám z dlouhodobého hlediska pomohou.

Velmi rychle ale musíme řešit dnešní stav, kdy rodiče, aby obešli zákazy ministerstva, musejí v případě nespokojenosti s nabídkou státních škol zakládat komunitní školy na hraně zákona a bez státních příspěvků a tudíž také bez jakékoli možnosti kontroly, která by podle mého názoru měla všechny soukromé školy, právě v zájmu dětí i rodičů, provázet. Opravdu chceme tyto alarmující signály ignorovat a tvářit se, že víme, co je pro ně a jejich děti nejlepší? Dejme jim možnost volby a v důsledku pomůžeme zkvalitnění celého systému.

Miluše Vondráková

Autorka je akademickou ředitelkou přípravných kurzů společnosti Tutor