Jiný styl a úplně jiné tempo výuky. Nové předměty. Noví vyučující a jejich odlišné a velmi často mnohem vyšší nároky. A v neposlední řadě nový kolektiv, ve kterém si vaše dítě musí vybojovat své místo. Přechod ze základní na střední školu není jednoduchý. Ani pro vašeho potomka a ani pro vás. „Protože právě vy jste osoba, která musí najít správnou míru empatie, taktu a tolerance tak, abyste se starostmi svých dětí nezabývali příliš málo, nebo moc,” říká Miluše Vondráková, vedoucí přípravných kurzů v Tutoru.

Odborníci odhadují, že se po přechodu na střední školu nebo gymnázium známky zhorší 6 žákům z 10. Zcela běžné je zhoršení prospěchu o 1 až 2 stupně, výjimkou ale nejsou i mnohem větší „sešupy”. Z premianta třídy je tak najednou průměrný student. Což často těžce nese nejen dítě samotné, ale i jeho rodiče. „Zvláště u gymnazistů se rodiče často neradi smiřují s tím, že jejich dítě už není nejlepší ve třídě,” potvrzuje Miluše Vondráková.

Zhoršený prospěch ale není jediným trablem, se kterým se musejí žáci, potažmo jejich rodiče potýkat. „Pro mnohé studenty je větším problémem nepřijetí do nového kolektivu, špatná adaptace na nové prostředí,” vyjmenovává Miluše Vondráková.

„Mezi další těžkosti patří dojíždění, dětem se změní denní režim, mají málo volného času. Mnohdy musí slevit ze svých koníčků, sportovních aktivit. A pokud rodiče – správně – trvají na tom, že škola je na prvním místě, začíná boj mezi dítětem a rodičem i boj mezi dítětem a školou.”

Děvčata lépe snášejí změnu, hůř už ale neúspěch

Přechod na 8leté gymnázium obecně lépe zvládají děvčata.Ta jsou pečlivější, poctivější a systematičtější v přístupu k učení. Proto mnohem lépe zvládnou nápor nových úkolů a rychleji se aklimatizují na nový systém výuky. Na druhou stranu ale mnohem hůře snášejí každý, byť jen drobný, neúspěch. A taková čtyřka z matematiky je u nich mnohem častěji důvodem k slzám.

Děti se při přechodu na střední školu musí vypořádat nejen s novým stylem učení, ale i s novým kolektivem. Ne vždy jde všechno hladce.

Chlapcům sice trvá déle, než si zvyknou na nový, náročnější režim, ale lépe zvládají začlenění se do nového kolektivu. Nové místo si v něm najdou mnohem rychleji. A případné špatné známky v prvních dnech a týdnech skousnou spíš a snáz než děvčata.

Deváťáci změnu zvládají lépe, ale…

Přechod na 4letá gymnázia už tak dramatický nebývá. Nicméně se v prvních týdnech na střední škole projeví, jak kvalitní byla základní škola, a také rozdíly mezi studijními návyky jednotlivých studentů. Paradoxně může do nového režimu lépe „vplout” průměrný žák, který je ale zvyklý se doma pravidelně připravovat, než jedničkář, který základku zvládal bez učení. Ten si bude v prvních týdnech hledat svůj ideální režim.

U odborných škol hraje zásadní roli, jakou školu si vaše dítě vybralo. Pokud šlo na vysněný obor, pak je mnohem více motivované a do učení se v prvních týdnech pustí s chutí a elánem. Odborné předměty navíc bude studovat, stejně jako všichni ostatní spolužáci, od úplné nuly. Takže tu hned na začátku nehrozí, že v nich bude dohánět manko způsobené „slabší” základkou.

Dejte dítěti prostor i na jeho koníčky. Zároveň mu ale dejte jasně najevo, že škola musí být, minimálně prvních několik měsíců, na prvním místě.

Jak být jako rodič oporou

Snažte se vyvarovat zlehčování. Věta „Ty jsi chytrá holka, to přece zvládneš” může být pronesená s těmi nejlepšími úmysly, ale dítě může dostat pod zbytečný tlak. Zvlášť pokud se s ním o škole nijak do hloubky nebavíte. Opačným případem pak bývají rodiče, kteří si odmítají připustit, že dítě už na gymnáziu nebude premiantem třídy, ale „jenom” průměrným žákem, dál na dítě vyvíjejí tlak a čekají od něj nadprůměrné výkony.

„Oba výše zmíněné přístupy rodičů jsou časté a jsou oba špatné. U rodičů gymnazistů spíše převládá druhý přístup – neradi se smiřují s tím, že jejich dítě už není nejlepší ve třídě. Ale ani rodič zlehčující situaci, v níž se jeho potomek přechodem na novou školu ocitl, svým postojem dítěti rozhodně nepomůže,” říká Miluše Vondráková.

Naslouchejte, snažte se pochopit a chápat. Nedělejte unáhlené závěry. Ptejte se dítěte, jaký byl jeho den ve škole. A kromě toho, co vám říká, sledujte i jeho chování. Za prostým sdělením „Ale jo, dobrý” se může skrývat strach a trápení z nepochopené látky, nepovedené první písemky nebo prvního nedorozumění se spolužáky.

Doba hájení? Trvat by měla první pololetí

Podle odborníků by se dítě mělo aklimatizovat zhruba za 3 až 6 měsíců. A za pravdu jim dává i Miluše Vondráková: „S tímto časovým údajem naprosto souhlasím. I 12leté děti se ve většině dokážou aklimatizovat do prvního vysvědčení v primě.”

Pokud dítě ani po 6 měsících nové prostředí nezvládá, není od věci pobavit se o tom s pedagogy nebo s odborníky z pedagogicko-psychologické poradny.

A pokud byste i po uplynutí prvního pololetí měli pocit, že se dítě ve škole trápí, že je pro něj neadekvátní zátěží, která dramaticky a negativně ovlivňuje jeho život, proberte s pedagogy, s odborníky z pedagogicko-psychologické poradny, ale i s dítětem, zda by nebylo lepší vrátit se na základní školu (v případě víceletého gymnázia) nebo zvážit přestup na jinou střední.

„Tento krok není jednoduchý, ale mám za to, že čas všechno spraví a spolužáci z bývalé třídy dítě opět vezmou mezi sebe. Jestliže by se jako student osmiletého gymnázia další 4 roky trápil a po kvartě stejně ze školy odešel, je rozumné nebrat návrat na ZŠ jako prohru,” radí Miluše Vondráková.

„Adaptační doba pro studenty středních škol trvá podle mě stejně dlouho. Sice jsou v prvním ročníku o čtyři roky starší než studenti prim osmiletých gymnázií, takže by měly být vyzrálejší a zodpovědnější, ale mnohdy je tomu spíše naopak. A v kombinaci s nevhodným výběrem studijního oboru je někdy nejlepším krokem ze školy odejít a začít studovat jinde a jinak,” dodává.

Pokud jste ale střední školu vybírali zodpovědně, společně s dítětem a zohlednili jste jeho zájmy i schopnosti, vydali jste se tou nejlepší cestou a na minimum snížili “riziko”, že se dítěti ve škole líbit nebude, nezvládne ji a bude z ní muset odejít.